Když prodáváte svůj domov, nejde jen o peníze.

Jde o vzpomínky, bezpečí a pocit, že jste udělali vše správně.

 

Když se rozhodnete prodávat sami, může přijít nejistota:

  • „Udělám dobře, když přijmu tuto nabídku?
  • Nebo bych mohl dostat víc?“
  • Neukvapuji se, ze strachu, že nikdo za víc nekoupí?

 

Jsem zde tou, kdo vás v tom okamžiku podrží.

Kdo ví, kdy stát pevně, kdy nechat kupujícího přemýšlet, a kdy jemně vést prodej tak, aby byl spravedlivý.

Díky tomu často dosáhnu toho, že i po odečtení provize vám na účet přijde víc, než kdybyste se snažili prodávat sami.

A hlavně — dám vám klid a jistotu, že jste rozhodli správně. Provize není ztráta. Je to podpora, klid a jistota, že vaše nemovitost získá cenu, kterou si opravdu zaslouží.

 

Když prodáváte sami, stojíte v tom okamžiku úplně sami. Kupující sedí naproti vám, mluví o vadách, o trhu, o slevě, hraje na city a o čas. Vy přemýšlíte, jestli říct ne — nebo jestli raději už souhlasit, aby byl klid.

A právě tam mizí peníze. Tiše. Nenápadně. V jedné větě: „Dobře, pojďme se domluvit.“

Moje vedení je v tomhle momentu vaše ochrana. Někdo, kdo emoce nechá stranou, kdo ví, kdy mlčet, kdy počkat a kdy cenu nepustit ani o korunu víc, než je nutné.  

A hlavně — nepřijde ta myšlenka po prodeji: „Co když jsem mohl dostat víc?“

Provize je klid v hlavě. A ten má u prodeje za miliony větší hodnotu, než se na první pohled zdá.

 

Jeden z mých častých skutečných příkladů z mé praxe

Prodávala jsem byt 1+kk v Praze, kdy prodávající chtěl získat částku min 5 800 000 Kč. Díky správnému nacenění, marketingu a vyjednávání jsem tento byt prodala za 6 300 000 Kč. Moje provize činila 250 000 Kč.

 Výsledek?

Po odečtení provize získal prodávající 6 050 000 Kč na účet. Tedy o 250 000 Kč více, než původně získat chtěl. A navíc bez stresu, chyb a zbytečných slev. To není teorie. To je rozdíl mezi prodejem „aby už to bylo“ a prodejem „aby to bylo správně“. Provize tedy není ztráta.  Jsou to peníze, které byste bez odborníka nikdy nezískali.